|
|
Aplikace pro YES/NO alternativní komunikaci pro osoby s mentálním postižením
Tůma, Jan ; Zbořil, František (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce vznikla na základě výzkumu v oblasti počítačové terapie. Tato terapie je odpověď na neuspokojivou situaci ve využívání informačních a komunikačních technologií v běžném životě a vzdělávání osob s mentálním postižením. Aplikace pro YES/NO alternativní komunikaci osob s mentálním postižením, která je předmětem této práce, je vyvíjena v souladu s požadavky této počítačové terapie. Na začátku práce bude nejdříve popsán problém mentální retardace. Následně bude provedena analýza možnosti využití mobilních zařízení pro edukaci osob se speciálními vzdělávacími potřebami a analýza již exitujících aplikací. V další části bude popsán návrh a implementace aplikace. V závěru práce budou výstupy verifikovány prostřednictvím případové studie přímo v prostředí, kde lidé s mentálním postižením žijí.
|
|
|
Lyžařský kurz dětí s mentálním postižením
Buroňová, Zuzana ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Lyžařský kurz dětí s mentálním postižením Cíl práce: Vytvořit soubor individuálních průpravných cvičení pro nácvik techniky sjíždění a zatáčení v alpském lyžování u dětí s mentální retardací. Dílčím cílem bylo ověřit zvládnutí jednotlivých prvků lyžařských dovedností a techniky jízdy u několika dětí s mentální retardací, které absolvovaly lyžařský kurz. Metoda: Jedná se o teoreticko-empirický výzkum. Soubor průpravných cvičení byl ověřován na kohortě čtyř dětí s diagnózou dle MKN-10 v rozmezí F70 - 79. Zvládnutí dovedností bylo hodnoceno pomocí Likertovy škály (1-5). Děti byly pozorovány při provádění zadaných, předem vysvětlených a ukázaných lyžařských dovedností celkem třikrát (na začátku, v polovině a na konci lyžařského kurzu). Výsledky: Soubor průpravných cvičení byl sestaven a na šestidenním lyžařském kurzu ověřen. Ukázalo se, že děti s mentálním postižením v rozmezí lehké a středně těžké mentální retardace jsou schopny naučit se a v případě předešlých zkušeností zdokonalit své lyžařské dovednosti.Dítěs těžkou mentální retardací si dovednostineosvojilo, jelikož nebylo schopné přijmout lyžařské vybavení a nezúčastnilo se tedyvýuky. U všech tří dětí, které výuku podstoupily, došlo ke zlepšení většiny lyžařských dovedností. K výraznému zlepšení u všech zúčastněných dětí došlo zejména u...
|
|
|
Lyžařský kurz dětí s mentálním postižením
Buroňová, Zuzana ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Lyžařský kurz dětí s mentálním postižením Cíl práce: Vytvořit soubor individuálních průpravných cvičení pro nácvik techniky sjíždění a zatáčení v alpském lyžování u dětí s MR. Dílčí cíl popsat u jednotlivě pozorovaných dětí na začátku, uprostřed a na konci zvládnutí jednotlivých prvků lyžařských dovedností a techniky jízdy během týdenního výcviku se zařazením optimalizovaných cvičení APA pro alpské disciplíny. Metoda: Metoda, kterou použiji ve své práci je, pozorování - empirický postup. Kohortu tvořily čtyři děti s diagnózou dle MKN-10 v rozmezí F70 - 79, které byly podrobeny pozorování celkem třikrát (na začátku, uprostřed a na konci) v průběhu lyžařského kurzu. Děti byly pozorovány u provádění zadaných, předem vysvětlených a ukázaných základních i otevřených lyžařských dovedností. Výsledky: Metodika byla sestavena. Ukázalo se, že děti s mentálním postižením v rozmezí lehké a středně těžké mentální retardace jsou schopny naučit se a v případě předešlých zkušeností zdokonalit své lyžařské dovednosti. Dítě s těžkou mentální retardací si dovednosti neosvojilo, jelikož nebylo schopné přijmout lyžařské vybavení, tím pádem nedošlo k výuce ani základních lyžařských dovedností. Děti, které podstoupily výuku lyžování a byly pozorovány, si lyžování zjevně užívaly. Na základě aplikace mnou sestavené...
|
|
|
Výtvarný projev u dětí s mentálním postižením v předškolním věku
MYNAŘÍKOVÁ, Natálie
Bakalářská práce je zaměřena na výtvarný projev u dětí předškolního věku s mentálním postižením. Cílem bakalářské práce je pozorovat děti v průběhu necelého roku při kreslení, zaznamenat jejich projevy chování při kresebném projevu a následně zhodnotit jejich výtvarný projev. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá kresbou, čím je pro děti důležitá, jakou funkci pro děti má a jaký význam mají v kresbě barvy. Dále jak se kresba vyvíjí a jaký úchop kreslícího náčiní je pro dítě správný. Ve druhé kapitole je popsána charakteristika dítěte v předškolním věku. Zaměřuje se zejména na jemnou a hrubou motoriku, lateralitu, myšlení a emoční vývoj dětí. Třetí kapitola představuje problematiku mentální retardace, a to její klasifikaci, etiologii a vzdělání dětí s mentální retardací v předškolním věku. Čtvrtá kapitola se věnuje kresbě dětí s mentální retardací. V praktické části jsou představeny a kvalitativně hodnoceny jednotlivé kresby grafických typů - postavy, domu a stromu.
|
|
|
Problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem
ŠRENKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem, jakožto cílovou skupinou pro sociální služby. Teoretická část vymezuje pojmy týkající se Downova syndromu a s ním spojené mentální retardace, pojmy týkající se sociálních služeb, vzdělávání a jeho propojenost se systémem sociálních služeb v České republice. Teoretická část obsahuje výčet sociálních služeb a jejich poskytovatelů, které mohou rodiny s dětmi teoreticky využít společně s dalšími pomáhajícími organizacemi. Tato část bakalářské práce naplňuje dva cíle: zmapovat sociální služby pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem a zmapovat poskytovatele těchto služeb. Třetí cíl práce, zjištění zkušeností rodin se sociálními službami, naplňuje praktická část bakalářské práce, která byla realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci metody polostrukturovaného rozhovoru s rodinami s dítětem s Downovým syndromem. K dosažení výsledků byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké organizace v ČR poskytují sociální služby rodinám s dítětem s Downovým syndromem? Jaké sociální služby tyto rodiny reálně využívají? Jsou tyto sociální služby vnímány rodinami jako dostačující? Z výsledků šetření je patrné, že rodiny s dětmi s Downovým syndromem mají povědomí o sociálních službách a jejich poskytovatelích a někteří z nich je využívají nebo ví, že do budoucna budou. Dále je patrné, že pokud využití sociálních služeb spojí ještě se službami pomáhajících organizací zaměřujících se přímo na děti s Downovým syndromem, jsou tímto jejich potřeby v oblasti služeb aktuálně uspokojeny a služby jsou díky doplňujícím pomáhajícím organizacím vnímány jako dostačující.
|
|
|
Předpoklady asistenta pedagoga a jeho role při výchově a vzdělávání romských žáků
POLÁKOVÁ, Andrea
Práce se zabývá předpoklady asistenta pedagoga, které jsou potřebné pro výkon této profese. Teoretická část představuje základní pojmy spojené se zkoumanou problematikou. Nejprve charakterizuje výchovu a vzdělávání. Následně představuje nejčastější poruchy, které se objevují u romských dětí jako je mentální retardace nebo ADHD. Důležitou kapitolou je Romský žák. Zde je představena historie vzdělávání Romů, jejich specifické postoje k získávání znalostí a samotný romský jazyk. Nechybí ani kapitola věnující se asistentovi pedagoga. Praktická část je založena na rozhovorech s asistenty pedagoga a kazuistikách romských žáků, které blíže specifikují potřebu asistenta a jeho činnost ve vzdělávacím procesu. Z vyhodnocení rozhovorů je zřejmé, že kromě kvalifikačních předpokladů hrají důležitou roli také předpoklady osobnostní.
|
|
|
Rodina pečující o dospělé dítě s mentálním postižením
KOUBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rodin pečujících o dospělé dítě s mentálním postižením. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem rodiče, kteří o své dítě s mentálním postižením pečují dlouhodobě i v jeho dospělém věku, nahlížejí na to, jak se celá situace promítá do partnerského a rodinného života, jak je jejich život limitován a obohacován, zda vnímají nějaké změny v péči o svého potomka a jak je reflektují. Práce se také zaměřuje na zdroje, ze kterých rodiče čerpají sílu pro překonávání těžkostí vyplývajících z péče o svého potomka, a opory, které se jim dostává. V teoretické části je definováno mentální postižení, jsou zde popsány specifika dospělých osob s mentálním postižením, a jak mentální postižení dítěte ovlivňuje situaci rodiny. Praktická část je realizována metodou kvalitativního výzkumu a formou polostrukturovaných rozhovorů s šesti rodiči dospělých osob s mentálním postižením, tedy čtyřmi rodinami. Bylo zjištěno, že v rodinách vlivem přítomnosti dítěte s postižením došlo k mnoha změnám a omezením. Rodiče vnímají řadu negativ spojených s péčí o postižené dítě, které přímo vyplývají z povahy postižení, a také přínosy. Nebylo zjištěno, že by měla přítomnost mentálně postiženého dítěte vliv na partnerství rodičů. Dále bylo zjištěno, že důležitým faktorem pro zvládání náročných situací vyplývající z péče, jsou opory různých typů, které se rodičům dostávají, a že rodiče zvládají náročné situace specifickými způsoby. Z výzkumu vyplývá, že rodiče silně pociťují obavy o budoucnost svého dítěte.
|
|
|
Přijetí dítěte s mentálním postižením v rodině
HUGHESOVÁ, Hana
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část má teoretickou formu. Je zde charakterizováno mentální postižení a hlavně do detailu popsáno smiřování, přijetí dítěte s vážným mentálním postižením v rodině. Jsou popsány jednotlivé fáze smiřování. Druhá část je praktická a na základě výzkumného šetření jsou přímo na jedné zkoumané rodině s dítětem s vážným mentálním postižením popsány fáze smiřování, jak je jednotliví členové rodiny prožívají, v jaké fázi se aktuálně nachází a krátce shrnut je také efekt aktuálně prožívané fáze jednotlivých členů rodiny na dítě samotné.
|
|
|
Důstojnost mentálně postižených lidí z pohledu pracovníků centra
VÁVROVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá reflexí zhodnocení lidské důstojnosti při práci s mentálně postiženými v zařízení centra STROOM DUB, o. p. s., ze strany sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. První část bakalářské práce se zabývá obecným vysvětlením pojmu lidská důstojnost, následně důstojnost lidí s mentálním postižením a význam lidské důstojnosti v křesťanství. Dále bakalářská práce poskytne stručný přehled historie a přiblíží sociální práci s mentálně postiženými lidmi. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na centrum STROOM DUB, o. p. s., na jeho vznik a popis, dále na cíle, zájmy a práci centra. Ve stručnosti představí klienty, kteří pobývají v centru celoročně nebo ambulantně, a jejich práci v jednotlivých terapeutických dílnách. Poslední část bakalářské práce se zabývá samotným výzkumem v zařízení, jehož cílem je zjistit, jak přistupují zaměstnanci centra - sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách - ke klientům s mentálním postižením, zda respektují/nerespektují důstojnost lidí s mentálním postižením a jak vnímají tuto interakci.
|
|
|
Hospitalizace dětí s Downovým syndromem
KUDRFALCOVÁ, Petra
Downův syndrom je nejčastější genetická porucha, která se průměrně vyskytuje u jednoho ze 700 živě narozených dětí. Každé dítě narozené s Downovým syndromem nese ve svých buňkách nadbytečné množství 21. chromozomu. Dítě narozené s Downovým syndromem potřebuje odlišnou péči a přístup než ostatní děti, z důvodu výskytu různého stupně mentální retardace a vzniku přidružených onemocnění. Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku Downova syndromu široké veřejnosti. Dále zmapovat spokojenost rodičů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v nemocnici při hospitalizaci jejich dítěte s Downovým syndromem a zjistit odlišnosti ošetřovatelské péče o děti s Downovým syndromem v rámci hospitalizace na dětském oddělení z pohledu sester. Cíle je dosaženo pomocí kvalitativního šetření, které bylo prováděno formou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí s Downovým syndromem a sestrami z různých dětských oddělení. První část práce popisuje teoretické pojetí Downova syndromu. Popisujeme jeho formy, historii, charakteristické znaky, přidružená onemocnění, diagnostiku a specifičnost péče v různých oblastech. Praktická část práce zpracovává a rozebírá provedené rozhovory s oběma jmenovanými skupinami, kdy k analýze výzkumných dat je použita metoda otevřeného kódování. Z provedených rozhovorů s rodiči vyplývá, skutečná spokojenost s hospitalizací jejich dětí, ale nespokojenost co se týče předání informace, že jejich dítě má Downův syndrom. Z 9 matek bylo 5 žen nespokojeno s předáním této skutečnosti a povětšinou si stěžovaly na nepřítomnost manžela. Díky provedeným rozhovorům se sestrami jsme zjistili odlišnosti v péči o tyto děti. Povětšinou se to týká jiného přístupu, většího dohledu z důvodu výskytu mentální retardace a více vysvětlování a ujišťování, zda dítě pochopilo. Dokonce jsme zjistili výší výskyt agresivity u těchto dětí a z toho důvodu je důležitý empatický a citlivý přístup. Závěrem šetření tedy je, zvýšená náročnost ošetřovatelské péče a spokojenost rodičů s hospitalizací jejich dítěte, kdy nějaké výjimky se najdou a je co zlepšovat z obou dvou stran. Konkrétně ze stran lékařů, je potřeba změnit přístup ve sdělování informace rodičům o výskytu Downova syndromu u jejich dítěte.
|
host ::
RSS.